AI Act bez paniky

Krok 1 ze 6

Netýká se to jen těch, kdo AI vyrábějí

AI Act je evropské nařízení. To znamená, že platí přímo — nečeká se na český zákon, který by ho „přeložil“. Účinnosti nabývá po částech od roku 2024 do roku 2028.

Nejčastější omyl na školeních: „my AI nevyvíjíme, nás se to netýká“. Nařízení rozlišuje hlavně dvě role a ta druhá dopadá skoro na každou firmu, která dnes používá Copilot nebo ChatGPT.

Většina kancelářských firem je zavádějící subjekt. Povinností má výrazně míň než ten, kdo systém vyrábí — ale nulové nejsou.

Krok 2 ze 6

Co už platí a co teprve přijde

V červenci 2026 vyšla novela (nařízení 2026/1744, takzvaný AI Omnibus), která část termínů odsunula. Zprávy z let 2024 a 2025 proto dnes uvádějí data, která už neplatí — pozor na starší články a prezentace.

Klikněte na kterýkoli milník.

Zelený štítek počítá stránka podle dnešního data, takže osa nezestárne. Termíny se ale mohou dál měnit — AI Act byl novelizován už dvakrát.

Krok 3 ze 6

Čtyři stupně rizika

Celé nařízení stojí na jedné myšlence: čím víc může systém člověku ublížit, tím přísnější pravidla. Ne podle toho, jak je technologie pokročilá, ale podle toho, k čemu se používá.

Tentýž model může spadnout do různých kategorií podle použití. ChatGPT na psaní e-mailů je minimální riziko. Stejný ChatGPT nasazený na třídění životopisů je vysoké riziko.

Zkuste zařadit šest situací.

Drtivá většina toho, co se v kanceláři děje, spadá do minimálního rizika. Povinnosti začínají tam, kde AI rozhoduje o lidech.

Krok 4 ze 6

Co je zakázané úplně

Osm praktik je v EU zakázaných od 2. února 2025. Nejde o teorii — dvě z nich se běžné firmy týkají přímo a většina lidí o nich neví.

Pokud vám někdo nabízí software, který „pozná náladu operátorů na lince“ nebo „vyhodnotí zaujetí studentů z kamery“, prodává vám něco, co je v EU zakázané.

Výjimky existují — například u zdravotních a bezpečnostních důvodů. Jsou ale úzké a je potřeba je umět doložit.

Krok 5 ze 6

Musím to označit?

Od 2. srpna 2026 platí pravidla o transparentnosti (článek 50). Kolem nich vzniklo nejvíc paniky: „teď musíme označovat každý e-mail“. Nemusíte.

Povinnosti jsou rozdělené. Na poskytovatele systému padá strojově čitelné označení ve výstupu — to řeší OpenAI nebo Microsoft, ne vy. Na toho, kdo obsah zveřejňuje, padá viditelné označení, a to jen ve dvou případech.

Důležitá výjimka přímo z nařízení: u textů, které prošly skutečnou lidskou kontrolou nebo redakčním dohledem a někdo za ně nese odpovědnost, se povinnost označení za stanovených podmínek neuplatní.

Krok 6 ze 6

Školení lidí a kdo to hlídá

Článek 4 říká, že firmy mají dbát na to, aby lidé, kteří s AI pracují, jí dostatečně rozuměli. Platí od 2. února 2025 a týká se i firem, které AI jen používají.

Novela z roku 2026 tuhle povinnost zmírnila: z původního „zajistit dostatečnou úroveň“ se stalo „přijmout opatření na podporu“. Nemusíte tedy u každého zaměstnance garantovat konkrétní úroveň znalostí. Mezi porušeními, za která nařízení vyjmenovává pokuty, článek 4 navíc není.

Z povinnosti se stalo spíš očekávání. Ale v okamžiku, kdy AI ve firmě něco zkazí, bude první otázka kontroly znít: jak jste lidi připravili?

Čtyři otázky, na které byste měli znát odpověď:

Čtyři odpovědi, které z AI Actu ve firmě udělají administrativu místo rizika.

Kdo bude dohlížet v Česku

Nařízení platí samo o sobě, ale český adaptační zákon má teprve určit, který úřad co dělá. V době vzniku tohoto materiálu (říjen 2026) zákon ještě nebyl přijat, takže rozdělení níž je podle návrhu a může se změnit.